Encyklopedie dějin města Hodonín

2007: Masarykovo náměstí (rekonstrukce náměstí, výzkum č. A-2763)

Masarykovo náměstí (rekonstrukce náměstí, výzkum č. A-2763)


  • archeologické lokality

    Masarykovo náměstí


  • typ výzkumu

    záchranný výzkum


  • katastr

    Hodonín


  • rok / datum výzkumu

    2007

  • instituce

    Masarykovo muzeum v Hodoníně, p. o.


  • popis

    V souvislosti s celkovou rekonstrukcí Masarykova náměstí, včetně zřízení nových inženýrských sítí a zejména se stavbou kašny a strojovny, probíhal od konce září 2007 do ledna 2008 rozsáhlý záchranný archeologický výzkum, jímž byla dotčena jižní část náměstí, tj. prostor mezi kostelem sv. Vavřince a radnicí. Nejstarší zjištěné stopy osídlení ve zkoumaném prostoru lze na základě keramických nálezů zařadit do doby bronzové. Následující aktivity již souvisely s raně středověkým osídlením, s počátky lokovaného města a s jeho středověkým a novověkým vývojem. Nejstarším středověkým horizontem zjištěným výzkumem plochy pro strojovnu kašny bylo raně pohřebiště z 11. – poč. 13. století, na kterém byly nalezeny kostrové pohřby více jak dvaceti jedinců s orientací přibližně Z-V. U několika pohřbů se nacházely přídavky. Ve dvou případech to byly typické bronzové malé záušnice a jedny náušnice, vyrobené z dvojice spletených drátků. Dále se podařilo v lebce jednoho jedince objevit minci – denár z poloviny 11. století (falzum uherské ražby). Jedná se o tzv. obolos mrtvých. Snad již v první polovině 13. století v souvislosti s lokací města byl hřbitov plošně omezen pouze do užšího prostoru kolem kostela sv. Vavřince. Pod budoucí kašnou se nacházely v písčitém podloží zářezy od kol vozů. Během vrcholného a zejména v pozdním středověku narostl terén náměstí o cca 0,5 m mocné souvrství. Do tohoto souvrství bylo zahloubeno několik drobných objektů, které sloužily patrně trhovcům. Ve třech případech se jednalo o větší odpadní jámy, vyplněné nálezy ze 14. – 15. století. Před starou radnicí obsahovala jáma dokonce dvě drobné kostěné hrací kostky a dvě celé nádoby, vedle většího množství skořápek z vajíček. Do středověku lze datovat i jámu s dvojicí koster selat a části kostry štěněte. V raném novověku pokračuje nárůst terénu. Zachyceny byly rovněž pece, převážně z období třicetileté války, dále četné spáleništní horizonty. Při výzkumu byl získán soubor několika desítek drobných mincí ze středověku a zejména z raného novověku. Průzkumem byl dotčen i prostor při kostele sv. Vavřince, kde se podařilo odkrýt kostry ze závěrečné fáze pohřbívání, tj. ze 17. – 18. století. Z přídavků lze jmenovat dřevěné závěsné kříže, stříbrné a bronzové svátostky, čepce se skleněnými ozdobami. Jižní okraj hřbitova byl vymezen zdí postavenou na cihelných vynášecích pasech. Před vstupem do kostela se u hřbitovní zdi nacházela prázdná hrobka vyzděná z cihel. Povrch náměstí byl opatřen souvislým zpevněním v podobě dláždění až v roce 1856/9. Nejmladší dlažba vznikla v letech 1910/11, tvořily ji žluté keramické dlaždice, tzv. šatovky.


  • obrazy

    img0102.jpg img0103.jpg img0104.jpg


  • autor

    Kostrouch


Aktualizováno: 04. 09. 2019

Celkový pohled na raně středověké pohřebiště před radnicí. Foto F. Kostrouch.