Náměstí Osvobození (regenerace, výzkum č. A-2820)
archeologické lokality
-
typ výzkumu
záchranný výzkum
-
katastr
Hodonín
-
rok / datum výzkumu
2008
-
popis
Výzkum realizovaný v červnu roku 2008 byl vyvolán stavební akcí „Regenerace bytového domu, č.p. 3352/1 a 3353/2“. Poprvé bylo možné archeologicky dokumentovat situaci na tzv. Židovském ostrově. Výkopy umožnily nahlédnout do hloubky 160 – 230 cm, kde se nacházely kulturní vrstvy z pozdního středověku. Podloží a raně středověké doklady osídlení se předpokládají v nižších úrovních, nelze vyloučit rovněž možné pravěké osídlení. Nejbližší pravěká lokalita se nachází na nedalekém Masarykově náměstí. Ve středověkých a zejména v raně novověkých vrstvách se vyskytovalo velké množství uhlíků a zlomků mazanic, tj. omazů a výmazů spálených dřevohliněných domů. Toto zjištění dokládá ve shodě s četnými písemnými prameny velmi pohnutou minulost ostrova, který byl postižen četnými zhoubnými požáry. Dalším zajímavým zjištěním je doklad zástavby, která v poválečném období postupně zanikla a v 70. letech minulého století byla nahrazena současnými panelovými bytovými domy. Ze starého „Židovského města“, jak býval ostrov často nazýván, výkopy odhalily tři stavební struktury. Předně se jedná o kamennou dlažbu, kterou bylo vydlážděno přilehlé náměstí, v jejímž středu stávala židovská synagoga. Kvalitní kostky, tzv. kočičí hlavy, pokryly náměstí pravděpodobně až někdy počátkem 20. století. Tento povrch se skrývá 40 cm pod současným terénem. Dalším významným nálezem byl objev pozůstatků základů dvou domů. U jihovýchodního nároží se jedná o dům čp. 212 na st. p. č. 484. V roce 1827 dům vlastnil Franz Herbst. Zachycena byla patrně poslední stavební fáze domu v podobě severního nároží. Druhým odkrytým domem bylo čp. 216 na st. p. č. 493, který v roce 1827 obýval Carl Koscheny. Z domu se podařilo zachytit pouze dvě mělce založená základová zdiva ve vnitřní části objektu. I když se jedná o relativně mladé a ne příliš atraktivní doklady zástavby Židovského města, přesto jde o významný nález a důležitý dokumentační bod zcela zničeného historického urbanistického celku, který po staletí tvořil nedílnou součást Hodonína a nenávratně zmizel z povrchu. Hodonín tím přišel o svéráznou čtvrť historických staveb. Hodonínští se až dosud rádi zbavují svých historických staveb, které postupně likvidují a přichází tím o svou minulost a zejména atraktivnost města, které patřilo v minulosti k jedněm z nejvýznamnějším na jihovýchodní Moravě.
-
obrazy
-
autor
Kostrouch
