Hodonín byl vypálen vojsky švédského generála Leonarda Torstensona
4 / 1645
charakteristika
Počátkem roku 1645 překročila nová vlna švédské armády opět pod velením generála Torstensona hranice západních Čech a zahájila velkou ofenzívu, jejímž cílem bylo dobytí Vídně a získání mocenské převahy nad Habsburky při mírových jednáních, k nimž konečně po obvyklých průtazích došlo ve vestfálských městech Münsteru a Osnabrücku. Torstenson tentokrát postupoval jižními oblastmi Čech a horním Podunajím. Dne 6. března 1645 se mu u Jankova nedaleko Tábora postavil na odpor císařský generál Hatzfeld a nabídl mu bitvu. Ta skončila jedním z nejskvělejších Torstensonových vítězství, které mu definitivně otevřelo cestu na Moravu a do Dolních Rakous. Švédové nyní poprvé dobývali města a pevnosti na jihozápadní Moravě. Po krátkém a zmateném vyjednávání se jim vzdala Jihlava, po Olomouci další velké město. Švédská armáda zakrátko zaplavila celou jižní Moravu a Dolní Rakousy, ale Vídeň jejímu náporu odolala, a tak bylo nutné připravit nový útok za pomoci Rákóczyho Uhrů. Zázemím, z něhož měla švédská a uherská vojska zaútočit na Vídeň, měla být Morava. V dubnu 1645 byl obsazen doposud válečných útrap ušetřený Mikulov a v témže měsíci byl švédskými vojsky vypleněn také Hodonín. V červnu vpadl na jižní Moravu také sedmihradský kníže František I. Rákóczy (nástupce Jiřího I. Rákóczyho), aby se zde spojil s Torstensonem. Řádění jeho armády padla za oběť celá řada obcí v blízkém okolí Hodonína. Aby toho nebylo málo, byl Hodonín v září 1645 postižen vleklou morovou nákazou, která už tak dosti zubožené město téměř vylidnila.
-
autor
Futák
