Obléhání města Hodonína vojskem uherského krále Matyáše Korvína
1470
místo
Hodonín
-
charakteristika
K nejdramatičtějším událostem, které se u Hodonína v 15. století odehrály, můžeme zařadit jeho obléhání uherským vojskem na přelomu června a července roku 1470. Bylo součástí vleklého konfliktu mezi českým králem Jiřím z Kunštátu a Poděbrad (1458–1471) a jeho uherským protějškem Matyášem Korvínem (1458-1490). České vojsko, pod velením hejtmanů Václava Vlčka z Čenova, Blažeje Chotěřinského a Jana Hrabáně z Přerubenic, se do Hodonína stáhlo od Uherského Hradiště. Za nimi se k Hodonínu přesunulo také početné vojsko uherského krále Matyáše Korvína a město oblehlo. Neobvykle kruté počínání uherského vojska během obléhání Hodonína se dostalo i do soudobých kronik a dočkalo se také svého literárního zpracování. Alois Jirásek podle něj napsal povídku Blažej Chotěřinský, která je součástí jeho cyklu Vojenské povídky. Hlavní hrdina povídky je reálnou historickou postavou. Podle Jiráska patřili k hradní posádce také dva Chotěřinského synové (Blažej a Zdeněk). Zde ovšem již nejsme schopni údaje historicky doložit. Starší Blažej měl být při obléhání smrtelně zraněn, mladší Zdeněk měl velet Uhry přepadenému zásobovacímu oddílu. Jeho hlava byla údajně jednou z těch 585, které pomocí totachů nechal král Matyáš střílet mezi obránce. Smrtelně zraněn měl při obléhání být také sám hejtman Chotěřinský. Všichni tři pak byli podle A. Jiráska pochováni v kostele sv. Bartoloměje na hodonínském náměstí. Na hřbitově u kostela měly být také uloženy všechny uťaté hlavy. Zde se však již patrně jedná o Jiráskovu literární licenci.
-
účastníci
Blažej Chotěřínský
-
autor
Futák
