Rohatec
popis
Historie obce sahá hluboko do minulosti. Podnětem k osídlení bylo zřejmě obchodní spojení Moravy s horními Uhry přechodem přes řeku Moravu, o čemž svědčí místo kde se od pradávna nacházel přívoz 'pas rohatecký' vedoucí na slovenský břeh řeky Moravy v místech, kde dnes tvoří řeka státní hranici mezi Českou a Slovenskou republikou.V minulosti byl také místem s častými vpády z Uher, místem krvavých bojů o Rohatec a vstup na Moravu. Někde v těchto místech stávala v dávné minulosti tvrz a odtud se také Rohatec rozvíjel. Začínal místem nazvaným Přívoz v blízkosti řeky Moravy, místo památné četnými bitvami o most,který zde v pozdější minulosti stával. Tudy vedla živá cesta z Hodonína do Strážnice, ale i přístup z Uher (Slovensko). Spolu s místem zvaným Semering, Baráky a dolní částí dnešní ulice Slovácká se vytvoříl tvar podkovy otočený k loukám v Dolních u studně. Částí Baráky se pak spojila historická část uličkami s dědinou a dnešní ulicí Slovácká s návsí kde stával kostel. Dále se Rohatec rozvíjel podél silnice Hodonín Strážnice ulicemi k železniční trati. První doložený záznam o obci pochází z druhé poloviny 13. století kdy je uveden mezi svědky na listině krále Přemysla Otakara II z roku 1270 'Tvrdek z Rohatce' psáno (de Rohaz) majitel vsi Rohatec, kterou dostal jako výsluhu již dříve. Osídlení se však pravděpodobně datuje do dob říše velkomoravské o čemž svědčí několik míst s historickými nálezy v obci.
Vznik názvu Rohatec a Kolonie
Dřívější severní rameno dnešní řeky Moravy zvané Tečelec tvořilo v minulosti četné meandry s pískovými výspy. Asi po roce 1030 byla na jedné u Rohatce postavena tvrz. Přirozená výspa, rohatá dala místu i tvrzi kmenotvornou příponou -atý (rohatý) jméno Rohat-ec, ROHATEC. Podle starých záznamů měl Rohatec již v roce 1270 kostel, stával nad tvrzí, od druhé poloviny 13. století byl farní. Během několika neklidných stoletích byl mnohokrát vypálen. Fara od 16 století v době pobělohorské byla luterská. Se zbytků starého kostela zůstal presbitář ze kterého je zřízena kaple naproti dnešní fary v ulici Slovácká. Kolem původního kostela byl rovněž hřbitov zrušený koncem 19 století.
Podle středověkých záznamů se místní obyvatelé zabývali rybolovem a lovem raků, pozdějí i zemědělstvím.
Mnohem později se datuje vznik části Kolonie. Základem vzniku je bývalý panský dvůr, který vznikl pravděpodobně někdy na přelomu 15.století v době pobělohorské když dostal do zástavy Jan z Žerotína strážnické panství, které zaplatili jeho synové a stalo se tak jejich vlastnictvím. 16.století bylo již klidné a spojení ze Strážnicí do Rohatce bylo přes haťe na Přívoz a odtud vedla také cesta k panskému dvoru a odtud přes Soboňky k Vracovu. Žerotínové své panství zvelebovali a proto postavili v blízkosti dvora vodní mlýn. Jako pohon posloužila řeka tehdy zvaná Tečelec. Již tehdy se uvažovalo o její regulaci a využití vodní síly. Mlýn měl dvě poschoďové budovy a mezi nimi protékal mlýnský náhon. Naproti mlýna byla zřízena pila rovněž s vodním náhonem. Další rozvoj Kolonie nastává teprve v druhé polovině 19. století kdy vídenští podnikatelé a bankéři Karel a Rudolf Auzpitzovi v roce 1863 dostavují v blízkosti panského dvora jeden z prvních cukrovarů na Moravě. Kolem byla postavena kolonie domků pro zaměstnance, odtud název Kolonie. To byl také základ pozdějšího rozvoje průmyslu v této části. V roce 1865 byla zřízena železniční stanice Rohatec na tehdejší trati pojmenované Severní dráha císaře Ferdinanda zprovozněné 1841.-
více informací
-
