Nový Poddvorov
popis
Název obce Nový Poddvorov upomíná jméno zaniklého městečka Potvorova.
Potvorov patřil cisterciáckému klášteru velehradskému, jemuž papež Alexandr IV. v roce 1261 drženi jeho potvrdil. Městečko mělo tvar podkovy, jako všechna stará slovanská sídliště. To vše nasvědčuje tomu, že zaniklá osada "Potvorov" byla v tu dobu významným sídlem našich předků.
Do dnešní doby zůstal z této oblasti jen název trati Kosteliska. Teprve v roce 1783 byla za panováni císaře Josefa II. založena dnešní obec Nový Poddvorov na pustých poddanských polích, ležícízápadně od města Hodonína, odkud je obec vzdálena 16 km.
Založení obce
Jihovýchodně od nynějšího Nového Poddvorova, v Blatech polní trati 'Kostelisko', stávalo městečko Poddvorov, které patřilo velehradskému klášteru a bylo zničeno v 15, století za válek českého krále Jiřího z Poděbrad s uherským králem Matyášem. Zpustošené městečko ponechal pak klášter majiteli Čejkovic za roční plat 18 zlatých a 40 krejcarů a v roce 1562 uzavřel s pány z Víckova smlouvu, aby Poddvorov zůstal trvale při panství Čejkovském. Na toto zaniklé městečko upomínají dnes jen jména Starého a Nového Poddvorova.
Nový Poddvorov byl založen na pustých poddanských polích 'Pod búdami' v srpnu 1783. Vyměření katastru provedl zeměměřič Linhart. Katastrální výměra čítala 277 ha, 17 arů a 48 m² Jednotlivé grunty měly po 14 jitrech polí a l jitru luk. Místo na postavení statku stálo 10 zlatých. Prvních kolonistů bylo 24, nekonali roboty, platili jen desátek 34 zlatých ročně. Soudíme-li podle kroje, pocházeli pravděpodobně z okolních hanácko-slováckých obcí. Z původních kolonistů se tu do dnešní doby udržely rodiny Markusíkova, Těšinova a Mazůrkova.
Obec se rozrůstala pomalu. Zatímco v roce 1790 zde bylo jen původních 24 domů se 143 obyvateli a v roce 1830 jen 30 domů se 148 obyvateli, dosáhl až v roce 1900 počet domů 44 s 221 obyvateli.
Obec měla svoji pečeť, na Které je znázorněna radlice a na ní skřivan. Kolem tohoto znaku je německý nápis Gemeinde Neu Podworof (Obec Nový Poddworof).
O nejstarších dějinách obce po jejím založení nemáme mnoho záznamů, pouze krátkou stať ve Vlastivědě moravské, ze které čerpal i první obecní kronikář, správce školy Eduard Procházka. Obecní kroniku založil v roce 1924, ale v zápisech se vrátil o deset let zpět, do roku 1914, kdy vypukla první světová válka.
Po E. Procházkovi se vystřídalo několik kronikářů, posledními byli J. Gertner a M. Martincová. Počínaje rokem 1979 zapisují se události naší obce do společné kroniky se Starým Poddvorovem.
Kvalita zápisů je různá, podle schopností kronikáře, některé zápisy jsou kusé a nevystihují plně život obce, vyskytují se i výpadky, kdy kronika nebyla psána vůbec. Přesto byla kronika cenným zdrojem zpráv, které by jinak byly upadly v zapomnění.-
více informací
-
